Alternativní návrhy křížení komunikací s 3KŽK

Obě tyto varianty mají společné to, že

• Propojují stávající silnici od Lán přímo do středu obce bez zajížďky, a to s minimálním rozsahem nově budovaných přípojných komunikací.
• Umožňují provoz vozidel ve dvou standardně širokých jízdních pruzích
• Dopravní ruch v ulici Nádražní se pro několik nemovitostí sice nepatrně zvýší, ale i tak tam zůstane dominantní hluk generovaný železnicí. Na straně druhé mnohem většímu počtu nemovitostí, které se nacházejí na dnešní trase od přejezdu na Lány do středu obce, či na navrhované objížďce kolem Rozkoše, tedy včetně míst, kde jsou už dnes překračovány hygienické normy hluku, toto řešení uleví.
• Tento zklidňující efekt je pak nejvýraznější u druhé varianty – napojení nadjezdu situovaného západně od nádraží silnicí vedenou z jihu, přímé napojení na silnici č. II/331 u budoucího obecního úřadu.
  Jinými slovy: obě varianty silničního napojení nadjezdu situovaného západně od nádraží leží převážně mimo přímý kontakt s obývanými nemovitostmi.
• Technologie použitelné pro stavbu tohoto nadjezdu jsou běžné, cena je v podstatě stejná jako by byla cena nadjezdu situovaného u areálu Dagros.
• pozemky, na kterých by se stavělo, jsou ve vlastnictví SŽ nebo obce.

Varianta napojení nadjezdu na ulici Nádražní dává možnost značné variability polohy nájezdní rampy i místa přemostění železniční tratě, ve způsobu přemostění potoka, je tu i příležitost vytvořit centrální nádraží vlak + bus a tím další odlehčení dopravy v centru obce a snadnější přestup mezi vlaky a autobusy…

Varianta napojení nadjezdu na komunikaci č. II/331 u budoucího OÚ představuje nejlepší napojení na stávající komunikace nejenom proto, že je to trasa nejkratší.

Obě výše popsané varianty umožňují využít toho, že železniční most z roku 1942 bude nahrazen novým, mohl by zde tedy být most kombinovaný dvoupatrový, postavený na jedněch základech, ale není to podmínkou.

Obě varianty mají stejnou trasu napojení na silnici k Lánům: od přemostění 3KŽK podél železniční tratě k dnešnímu přejezdu na Lány na silnici č. III /3317 v ulici Hronětická.

Takto situovaný nadjezd odmítl projektant investora textem v obecních novinách: další možné varianty řešení nejsou z pohledu projektanta uskutečnitelné kvůli omezenému prostoru mezi místním úřadem a zástavbou severně od kolejí a ani koncepčně vhodné (hluk a exhalace v místě stávající zástavby). Tato tvrzení si zasluhují detailnější rozbor:

Omezený prostor pro umístění vozovky a tři koleje železnice.

• Pro místní komunikaci, silnici třetí třídy stačí dle platné normy vozovka 5,5 m široká, já uvažuji plnohodnotnou vozovku šířky                                       6 m, to, co v obci běžně existuje.
• 3 koleje zaberou cca 3 x 1,6 m =                                  4,8 m
• Vzdálenost mezi sousedními kolejemi 3 m x 2 =      6 m
• Vzdálenost krajní koleje od zdi silničního nadjezdu  2,5 m
• Vzdálenost krajní koleje od konce náspu                    2 m

Šířka potřebného prostoru celkem ……………………………..21,3 m.

Nejužší šířka jenom drážního pozemku u stávajícího přejezdu je 23 m a sousedí s pozemkem obecním, na který je v případě potřeby možné pozemek pro kolejiště ještě rozšířit. Oba tyto pozemky se směrem k nádraží značně rozšiřují. Když se podívám na již k realizaci odsouhlasený souběh železniční trati s plnohodnotnou vozovkou v Černošicích – u vzniku tohoto řešení dle svých slov byl i tento projektant – pak je zřejmé, že moje výše uvedené míry jsou reálné. Ostatně ke stejnému výsledku se dostanu i při použití osové vzdálenosti kolejí 4 200 mm… Omezený prostor bývá celkem často při stavbě čehokoli, při rekonstrukcích skoro vždy, ale to ještě neznamená, že to, či ono postavit nejde. Místo obecného tvrzení o omezeném prostoru žádám uvedení konkrétních rozměrů a jejich zdůvodnění.

Hluk zatěžující přilehlou zástavbu.

Tato argumentace projektanta proti umístění nadjezdu v tomto místě je čiré pokrytectví:

Před 7 lety nám stejný projektant tvrdil, že po rekonstrukci této železnice díky novým technologiím uplatněným na stavbě železničního koridoru i železničních vozidlech i přes značný nárůst intenzity železniční dopravy na novém koridoru dojde ke snížení hladiny hluku i bez výstavby PHS… Dnes to zopakoval i když tentokrát jsou v projektu tu a tam nějaké PHS již vágně zmíněny.

I když těmto tvrzením nevěřím, podstatné je, že už po desetiletí je zrovna i v tomto místě jedna z výhybek, která při každém průjezdu vlaku generuje randál, který obtěžuje všechny obyvatele zde stojících několika nemovitostí i zaměstnance OÚ. Pokud by došlo na tvrzení projektanta, že všechny výhybky budou v celém úseku trati od Lysé do Nymburka zrušeny, pak už jenom tento jediný počin způsobí takový pokles hladiny hluku v tomto místě, že ani teoretický nepřetržitý konvoj aut na nadjezdu by takový hluk nevytvářel. Ale zejména: hluk způsobovaný průjezdy vlaků na 3KŽK i bez výhybky bude stále mnohem silnější než ten, který by způsoboval přejezd vozidel po nadjezdu. Od věci není připomenout, že tentýž projektant vypracoval v roce 2017 návrh řešení, ve kterém svedl veškerou silniční dopravu od Lán k domům v ulici Podle Dráhy, navíc z návětrné strany převažujících větrů a hlukem vozidel se nezabýval a nezabývá se jím v této lokalitě ani dnes. Odstínit podstatně větší hluk a vibrace domů, které stojí mnohem blíž železnici než ty, o kterých dnes píše v Kostomlatských novinách, alespoň protihlukovými stěnami odmítl jako řešení nepotřebné… Podobně neřešil hluk na jím vyprojektovaném nadjezdu nedaleko zástavby směrem na Rozkoš… Zde poznamenám, že návrhy některých zastupitelů obce vyřčené na jednání ZO, vysadit na svahu toho nadjezdu les a tím hluk ztlumit, jsou naivní, ani široký pruh lesa hladinu hluku snížit schopen není…

Naopak, nájezdová rampa mnou navrhovaného nadjezdu u OÚ velmi účinně utlumí hluk od železničního koridoru směrem k zástavbě na sever od něj. Směrem na jih zvládnou hluk od železnice, případně i od nadjezdu ztlumit řádně dimenzované vhodně zvolené PHS.

Ale i kdyby toto někomu nestačilo, ponechte v dosahu zástavby podél 3KŽK rovnou vozovku, a nájezd na nadjezd může začít stoupat až o kus dál mimo dosah zástavby. Těch variant je ale ještě víc, jenom je potřeba chtít je realizovat místo vymýšlení všeho možného, proč to či ono nejde…

Exhalace zatěžující přilehlou zástavbu.

V podstatě platí to samé, co o hluku: Projektant navrhl pro motorová vozidla víc jak 2 km dlouhou objížďku, z poloviny na sever a západ od zástavby obce, odkud vanou převládající větry, druhá polovina vede středem zástavby obce. Na těch víc jak 2 všechna vozidla jedoucí od Lán/na lány včetně zdolání dlouhého stoupání na jím vyprojektovaný nadjezd na západním konci obce vyprodukují exhalace.

Já navrhuji průjezd obcí pro vozidla jedoucích od Lán/na Lány omezit a jejich trasu rapidně zkrátit. Už jenom tím množství exhalací rovněž rapidně klesne.

Severní nájezd na mnou situovaný nadjezd je po směru převažujících větrů, tedy i exhalace zde vyprodukované odnese vítr převážně mimo nevelkou zástavbu v jeho dohledu, ale obecně i mimo zástavbu obce. Pro nájezd na straně jižní, varianta napojení od východu z ulice Nádražní, platí téměř totéž. Pro nájezd na straně jižní, varianta napojení od jihu kolmo z ulice 9. května pak převažující větry odnesou část exhalací do volného prostoru směrem k nádraží a část na hospodářská stavení statku. Připomínám, že po tomto nadjezdu nepojedou vozidla jedoucí od/do Lán do/od Lysé.

Nelze opomenout, že ještě navrhuji nahradit nadjezd na konci Kostomlat pro silnici do Rozkoše podjezdem, navíc posunutým na západ za tzv. les, do polí. Již samotná záměna nadjezdu podjezdem přináší kromě jiných pozitiv i další značný pokles vyprodukovaných exhalací, podle mého návrhu navíc vyprodukovaných daleko od zástavby a vůbec nevzniklých na pro moji variantu nepotřebné silnici projektantem navržené středem polí na Lány… O tomto podjezdu píši podrobněji zde.

K argumentaci projektanta obecně platí, že když se mu to hodí, zdůvodňuje, proč to či ono nejde udělat, aby jinde, když se mu to tam hodí, totéž sám použil:

Před 7 lety odmítl návrh postavit jako částečnou náhradu za zrušený přejezd na Lány nedaleko OÚ podjezd alespoň pro osobní auta. Argumentoval nedostatkem prostoru na jižní straně v ulici Hronětická a nemožností zabránit pronikání spodní a srážkové vody do podjezdu, a tedy nezbytností trvalého čerpání těchto vod, čímž strašil zejména naše laické vedení obce. To mu ale nebránilo přijít pak s návrhem vybudovat stejný podjezd o kousek dál na pozemku nemovitosti čp. 94, kde je k dispozici podstatně kratší trasa, musel by se zbourat tam stojící obývaný dům a napojení na silnici v ulici 9. května je tam také komplikovanější. Kromě toho, že u čp. 94 je k napojení podjezdu k dispozici mnohem kratší vzdálenost, v tomto místě spodní a dešťovou vodu projektant nějak zapomněl zmínit…

Letos se situace opakovala, když někteří spoluobčané opět navrhovali u OÚ postavit podjezd alespoň pro osobní auta. Kromě znovuobjevení se údajně neřešitelných problémů s vodou (když pominu desítky km dlouhé podmořské tunely ve světě, v Praze máme metro i pod Vltavou a tento problém uměli vyřešit už naši předci za Rakousko-Uherska…) a údajným nedostatkem prostoru. Protože si je autor těchto pseudoargumentů asi vědom jejich neudržitelnosti, přišel projektant nově – a po něm to opakující naši laikové z vedení obce – s novým argumentem: Tak nízký podjezd nepovolí postavit Policie ČR, protože by jím neprojela vozidla záchranářů. Kromě toho, že toto tvrzení popírají dál v ČR budované nízké silniční podjezdy, je tu otázka: A jak tam ta vozidla záchranářů projedou, když tam podjezd ani nadjezd nebude žádný?

Zatím jsem kromě souhlasů spoluobčanů s mými výše uvedenými návrhy zaznamenal i několik stanovisek odmítavých:

• Co je to za nápad přivést auta do prostoru před nádražím, kde se pohybuje hodně lidí jdoucích na vlak, ti se tam budou motat mezi spousty aut…

Je třeba si uvědomit, že těch aut, která jedou od Lán do středu obce nebo směrem na Nymburk a směrem opačným, není sice za celý den málo, ale i v ranní či odpolední špičce se auta na této trase „trousí“, rozhodně se nejedná o nepřetržitý proud vozidel. Stejné platí o počtech lidí, kteří jdou před nádražím na vlak nebo od vlaku. Denně jezdím do práce vlakem, je evidentní, že nejvíce lidí jezdí vlaky směrem Lysá. S ohledem na půlhodinový interval odjezdů vlaků (který se má ještě zkrátit) jsou i počty cestujících rozloženy v čase, během 5 – 10 minut jich v ranní špičce přijde nejvýš 20 a stejně i při odchodu z nádraží přicházejí do prostoru před nádražím postupně, rozdělují se do dvou, tří směrů… Komu se i toto zdá být problémem, měl by se jet podívat na jedno z nejvytíženějších vlakových nádraží nejenom v ČR: Masarykovo nádraží v Praze, jaké počty v nepřetržitém proudu lidí odchází/přichází do/z přilehlé ulice, po které jezdí obousměrně několik linek jedna tramvaj za druhou a k tomu ještě spousta aut, cyklisti i koloběžky… Intenzívní silniční provoz před nádražím nejenom že není výjimka, je to spíš celkem pochopitelné pravidlo. A před naším nádražím by se o provoz intenzívní nejednalo…

• Je třeba odvést auta mimo střed obce, ne je tam přivádět.

Z těch aut, která by přijela od Lán po mnou navrhovaném nadjezdu, jedno zda do ulice Nádražní nebo k budoucí radnici v ulici 9. května (nebo jela opačným směrem), mohou některá z nich dnešní intenzitu dopravy ve středu obce leda tak snížit, ale ani jedno nemůže intenzitu silničního provozu v centru obce zvýšit, protože by tam stejně projelo i bez realizace zde mnou navrhovaného nadjezdu, jako jezdí dnes nebo i kdyby jelo po investorem navrhované objížďce kolem Rozkoše.

Tady je potřeba ještě zmínit, že intenzitu silničního provozu centrem obce tvoří především tranzitní doprava Nymburk – Lysá, vozidla jedoucí od lán (na Lány) ji ovlivňují nevýznamně. Je velmi pozoruhodné, že vedení obce sice hovoří o potřebě zklidnit dopravu v centru obce, pustilo se i do nemalé investice takto nazvané, ale současně ve vší tichosti přikázalo zpracovateli aktualizace Územního plánu obce, aby z nového ÚP vypustil územní rezervu pro jižní silniční obchvat obce, která je v ÚP zanesena už 22 let, a to bez jakékoli náhrady něčím jiným. Tedy vedení obce chce zrušit to, co jedině může zklidnit dopravní ruch nejenom ve středu obce, ale na celém průtahu silnice č.II /331 obcí, co by ukončilo průjezdy obcí kamionů s pískem z Doubravy a výrazně omezilo průjezdy těžkých cisteren s kejdou z vepřína, těžkých zemědělských strojů ze statku… O tom píšu podrobněji zde.

• Pan Touš chce zničit (bývalou) farskou zahradu. Nebo chce zbourat (bývalou) faru. To už jsou vyslovené demagogie, pokusy, když chybí argumenty, alespoň dehonestovat autora.

Nahlédnutím do katastru nemovitostí lze zjistit, že bývalou farní zahradu tvoří pozemky o rozloze něco málo přes 12 000 m², což je plocha téměř stejná jako je plocha hřišť a všech ostatních pozemků kolem Sokolovny.

Budovu bývalé fary chce vedení obce rekonstruovat na obecní úřad, chcete-li radnici. Proč ne, ale předpokládám, že při tom nezapomněli na dostatečně velké parkovací plochy a příjezdovou komunikaci k nim. Ta už by mohla sloužit i jako začátek přivaděče k nadjezdu situovanému nedaleko železničního mostu. Při vhodně zvolené konstrukci by tato příjezdová rampa nezabírala víc místa, než je šířka dvouproudé 6 m široké vozovky. I kdyby to bylo 10 m, pak se jedná o cca 1 600 m², které by zabrala nájezdová rampa umístěná na okraji pozemků obce v tomto místě. Zbývá tedy cca 10 000 m² pro doposud nezveřejněné záměry vedení obce, co na těch pozemcích zamýšlí realizovat… Je třeba připomenout, že na velké části těchto pozemků, na sever od budovy bývalé fary, nechalo tehdejší vedení obce navézt hlušinu, která zbyla při stavbě splaškové kanalizace. Vznikl tak kopec z několika tisíc m³ materiálu, který místo jeho navrhované přeměny na sportovní areál pro děti a mládež (svah pro sáňkování, bikross, přírodní koupaliště…) nechali tehdejší radní za nemalé peníze rozhrnout do dnešní podoby, dnes ještě vylepšené o černou obecní skládku. Tím chci říci, že tam leží spousta materiálu, který by bylo možné při stavbě nadjezdu využít.

Chce-li někdo rozehrávat hrátky s náboženským cítěním spoluobčanů, měl by si uvědomit, jaký je podíl věřících v naší obci, ale také sdělit občanům, co na té ploše 10 000 m² polí chce vytvořit, kolik to bude stát a kolik bude stát následná údržba vytvořeného. A také spoluobčanům vysvětlit, proč vedení obce odmítá umožnit jak statku tak i vepřínu minimalizovat pohyb jejich těžké techniky po komunikacích v obci, které ta technika i dle tvrzení ZO svými průjezdy ničí, jak vážně to vedení obce myslí se zklidněním dopravy v centru obce… A zejména: Jak jinak chce dostat již dnes nadlimitní hluk způsobovaný silničním provozem na páteřní komunikaci na alespoň úroveň vyžadovanou hygienickou normou? Nemluvě o dalších škodlivých emisích a bezpečnosti silničního provozu obecně.

Součástí mého návrhu náhrad za zrušené stávající přejezdy je i mimoúrovňové křížení 3KŽK se silnicí č. III/2725 před Rozkoší.

Poloha a provedení tohoto křížení silnice do Rozkoše s železničním koridorem investorem navrhovaným nadjezdem se mnohým spoluobčanům nelíbí. A není divu: nedaleko stávající zástavby by měl vyrůst kopec vyšší, než je místní hora Beránka. Tímto nadjezdem by se zkomplikovalo napojení ulice U Křížku na silnici směrem Lysá, což by v případě zneprůjezdnění napojení silnice č. III/ 2725 na silnici č. II /331 byla jediná přístupová cesta pro desítky domů, pro všechny domy v této enklávě mezi potokem a železnicí – od železničního mostu před nádražím po strážní domek před Rozkoší.

Kromě již uvedeného se zde jedná o stavbu do polabské roviny nevhodnou nejenom z pohledu architektonického (kopec, který navíc znemožní další zástavbu před ním i za ním – připomínám, že ta stavba tam bude stát další stovku/y let), ale i z pohledu technického: V místě investorem navrženého nadjezdu

• ještě vedou souběžně se železnicí dvě silnice, což si vyžádalo šířku přemostění 3KŽK v délce 40 m
• je úroveň kolejí cca 1 m nad okolním terénem, což vyžaduje výšku nadjezdu nejméně 10 m nad terénem
• tyto obě danosti této lokality pak znamenají i značnou délku jeho nájezdových ramp
• což zase vyvolává nejenom vyšší potřebu materiálu na vybudovaní těchto ramp
• ale i větší plochu záboru zemědělské půdy vlastního nadjezdu a jeho všech ramp.

To vše bude něco stát, dnes investora potažmo stát v penězích a pak po mnoho generací mnoho rozličných vícenákladů v životech mnoha lidí…

I naprostí laici dnes znovu přišli na to, že by bylo vhodné posunut ten nadjezd o kus dál, kdyby příjezdová komunikace od jihu byla vedena po trase bývalé polní cesty od silnice č. II/331 ke strážnímu domku… Před 7 lety projektant alespoň akceptoval laický návrh, využít pro víc jak polovinu trasy napojení tohoto nadjezdu do Lán existující polní cestu. I to dnes padlo, s poněkud podivným zdůvodněním, které jsem uvedl zde …

Nicméně na posledním jedná ZO dne 14. 8. 2024, v rozporu nejenom s jednacím řádem našeho ZO, ale i s elementárními principy demokratické správy věcí veřejných a zákony tohoto státu, otevřela starostka nikde neinzerovaný bod: projednání změny v projektu 3KŽK: nadjezd na západním kraji Kostomlat projektant posunul dál od obce, tedy blíž k tzv. lesu a strážnímu domku, se zdůvodněním, že je třeba dívat se na řešení dnešní situace s perspektivou let budoucích… Já tento pohled na rekonstrukci železnice prosazuji již po mnoho let, je velmi důležitý, ale toto posunutí nadjezdu považuji za změnu jenom kosmetickou. Je nepochopitelné, že tuto drobnou pozitivní změnu starostka odmítla a ZO se jalo hledat, co by tomuto řešení mohli vytknout. Většina zastupitelů rychle převzala názor starostky, že řidiči vozidel přijíždějících z takto umístěného nadjezdu údajně nemají na silnici od Šnepova dostatečný rozhled. K tomu přibyl starostkou vznesený požadavek, aby polovina rampy nadjezdu byla na podpěrách a zbylý val byl osázen keři a stromy pro ozelenění a utlumení hluku projíždějících vozidel (hluk neutlumí ani pás lesa, natož něco křovin ve svahu nad sebou a stromy na svazích nadjezdů nikde nerostou, už jenom proto, že tam nemají vodu, a i kdyby je někdo denně zaléval, vyvrátí je první větší vítr. Člověk by očekával, že tohle kluci z vesnice vědí… Obyvatele Cikánky a ulice 9. května od Cikánky až po kostel bude určitě mnohem víc zajímat poslední nápad vedení obce, který předložila starostka a ZO jej podpořilo: navrhli projektantovi, aby zvážil možnost stočit nájezdní rampu nadjezdu zpět pod ten nadjezd a napojit tak veškerý silniční provoz z Lán (a opačně) do ulice 9. května. To vše po tom, co jsem nedlouho před tím ZO přednesl návrh nestavět nadjezd, ale o kus dál mnohem výhodnější plnohodnotný podjezd… Doporučuji všem najít si čas a poslechnout si zvukový záznam toho jednání na https://kostomlaty-obec.cz/zvukove-zaznamy-zo/ , zajímavé to je od času 12:35.

To ale ještě nebylo vše: ukázalo se, že naši zastupitelé již opět jednaní neveřejně i o velmi závažných věcech jako je územní plán obce. Vše završil zastupiteli nehlasovaný návrh starostky, aby nějak v tomto duchu napsala dopis projektantovi… Už zase takto pracuje naše ZO… O tom píšu podrobněji zde.

Již před těmi 7 lety jsem navrhoval postavit jak na místě přejezdu na Lány, tak při křížení u Rozkoše podjezdy. O tom podrobněji jinde.

Aniž to bylo seriózně posouzeno, bylo to odmítnuto. Argumenty chabými byly údajně nezvládnutelné problémy s průsakem spodních vod, nutností neustále tyto i srážkové vody odčerpávat, a údajný nedostatek místa… K nim dnes přibyla podmínka, že každé mimoúrovňové křížení musí umožňovat průjezd vozidel záchranářů…

Dobrá.

Nejenom těmto podmínkám vyhovuje mnou navrhovaný výše popsaný nadjezd situovaný západně od nádraží (jako náhrada za přejezdy u OÚ a za areálem Dagros.), tak i mnou navrhovaný železniční podjezd s podchodem situovaným blíž k sídlu Rozkoš (jako náhrada za stávající železniční přejezd před Rozkoší, a i ten v Rozkoši). Podrobnější popis tohoto návrhu je v příloze Porovnání návrhu nadjezdu před Rozkoší s návrhem podjezdu. Zde jenom stručně:

• Tento podjezd nemá problém s vodou spodní ani srážkovou: vodu zvládne odvést gravitační odvodnění do nedalekého odpadu mlýnského náhonu.
• Průjezdní výšku podjezdu je zde možné realizovat dle nejnáročnějších norem, ale je otázka, zdali má nejvyšší požadovaná výška podjezdu zde smysl, nejenom pro blízkost několika dalších nadjezdů (Stratov, Lysá, Kostomlaty, Kamenné Zboží, Nymburk) ale i z důvodu omezené únosnosti vjezdového mostu do Rozkoše.
• Prostoru tam je víc než dost, obývané domy daleko, kolem pouze pole 4. bonitní třídy…
• Pro investora bude určitě zajímavé, že nebude muset stavět mohutný nadjezd s několika rampami, ale ani cca 1 km dlouhou silnici napříč poli do Lán, ale ani lávkový labyrint pod stávajícím železničním mostem v Rozkoši (u km 330,9), podstatně se zkrátí i přístupová cesta na pole jižně od Rozkoše…
• V budoucnu bude snadné napojit na tuto komunikaci i silniční obchvat obce.
• Těch benefitů oproti tomu, co dnes navrhuje investor, je ještě více o tom se lze dočíst zde.

Závěrečné shrnutí

Navrhuji postavit na katastru obce Kostomlaty nad Labem jako náhradu za stávající zrušené železniční přejezdy

1. Silniční nadjezd pro motorová vozidla (bez chodníků) alokovaný západně od budovy nádraží (nabízí se možnost výběru konkrétní polohy přemostění železničního koridoru – od cca 150 m západně od budovy nádraží až po přemostění potoka (v případě použití pro nadjezd tvaru podkovy – jako je v Poděbradech – je k dispozici celý prostor až k budově nádraží), napojený na severní straně na silnici č. III/3317 v ulici Hronětická. Na straně jižní napojit nadjezd na vozovku v ulici Nádražní nebo přímo na silnici č. II/331 v místě budoucího obecního úřadu. Pro zlepšení podmínek v nejužším místě drážního pozemku lze využít zvětšení poloměru oblouku trati v tomto místě a tím posunutí trasy kolejí jižněji.
   Podchod pro chodce a cyklisty v místě dnešního přejezdu, cca dle návrhu předloženého investorem.

2. Silniční podjezd s podchodem pro chodce a cyklisty poblíž sídla Rozkoš, cca 80 m před stávajícím železničním mostem (který je na km 330,9), napojený z jihu na silnici č. II/331 v místě plánovaného vyústění silničního obchvatu obce a na severní straně na silnici č. III/2725 cca 40 m před dopravní značkou obec Rozkoš a směrem na východ na stejnou silnici vedoucí k dnešnímu přejezdu a pak dál podél 3KŽK do ulice podle Dráhy.
   Zvážit možnost v místě podjezdu zvýšit niveletu kolejí pro další zlepšení podmínek mimoúrovňového křížení těchto dopravních tras.

Více v již zmíněné příloze Porovnání návrhu nadjezdu před Rozkoší s návrhem podjezdu.

Zdůvodnění                                      

Mnou navrhované posunutí nadjezdu do prostoru západně od nádražní budovy v porovnání s návrhem předloženým investorem přináší

a) mnohem smysluplnější, efektivní vynaložení nemalých finančních prostředků státu, kdy za stejné peníze lze postavit stejný nadjezd,

b) který lze – na rozdíl od návrhu SUDOP – okamžitě plnohodnotně využívat pro jednodušší, kratší napojení veškeré silniční dopravy přes železniční koridor ve stejném místě dnešního přejezdu u obecního úřadu při minimální výši dalších nákladů na vybudování přípojných komunikací.

c) Výhodou pro investora je i skutečnost, že pozemky dotčené tímto návrhem jsou ve vlastnictví SŽ nebo obce.

d) Pro obec a její občany takto umístěný nadjezd přinese podstatné zkrácení investorem nabízené objížďky přes nadjezd u Rozkoše, minimalizaci průjezdů těžké zemědělské techniky obcí, snížení množství exhalací, které by generovala vozidla při průjezdech obcí po realizaci náhrady přejezdů podle návrhu investora.

Při realizace mého komplexního návrhu, tedy včetně výstavby podjezdu s podchodem poblíž sídla Rozkoš, značně narostou benefity pro investora, který

e) nebude muset vybudovat mnohem nákladnější nadjezd nad novým železničním koridorem a dvěma souběžnými silnicemi na konci obce Kostomlaty před stávajícím přejezdem do Rozkoše

f) odpadne i potřeba:

• postavit cca 1 km dlouhou přiváděcí silnici na nadjezd od Lán
• stavby lávkové konstrukce pod železničním mostem u km 330,9
• zkrátí se délka náhradní cesty pro přístup na pole ležící jižně od sídla Rozkoš

Kromě výše uvedeného je křížení železnice podjezdem také výhodnější i z mnoha dalších důvodů, například:

• Mnohem lépe zapadá do polabské krajiny.
• Ušetří několik tisíc m² kvalitní zemědělské půdy 1. bonitní třídy.
• Nedojde k atomizaci polí.
• Projíždějící vozidla vyprodukují mnohem méně polutantů.

Mnou navrhované komplexní řešení je výhodné i pro obyvatele obce, protože

1. nedojde k separaci lokalit na severní polovině území obce od centrální části, tedy mimo jiné nepoklesne hodnota nemovitostí v této části obce a bude zachována možnost rozvoje tohoto území
2. pro jejich cestu motorovými vozidly z Lán do středu obce, případně směrem na Nymburk a Doubravu (a opačně) se oproti dnešnímu stavu délka trasy nezmění nebo nepatrně zkrátí
3. motorová vozidla jedoucí z Lán směrem na Lysou (a opačně) pojedou zcela mimo střed obce Kostomlaty, směrem na Nymburk a Doubravu (a opačně) projedou oproti návrhu investora v obci jenom částí trasy po páteřní silnici č. II/331
4. se po obci omezí jízdy těžké zemědělské techniky směřující na polnosti severně od železnice
5. trasy autobusových linek po páteřní silnici obce se zkrátí, v místě nádraží SŽ by variantně mohlo vzniknout nádraží kombinované, čímž by se odlehčil silniční provoz ve středu obce
6. na obou koncích obce nebudou čnět a další rozvoj obce blokovat dva mohutné nadjezdy

Pochopitelně jsem připraven cokoli z mého textu vysvětlit, doplnit.

Děkuji každému, kdo se mými návrhy bude vážně zabývat. Budoucí generace obyvatel nejenom naší obce vám budou vděčny…

JT