15. června 2020 projelo za 1 hodinu po železnici v naší obci 14 rychlíkových souprav, několik osobních souprav, jeden nákladní expres, jeden nákladní vlak a 2 lokomotivy.
Co se chystá
Již hodně let před tím se o tom mluvilo, ale když to před 3 roky přišlo, připraveni jsme nebyli. Od představení záměru v roce 2017, na kterém hrstka spoluobčanů zbrkle odtlapkala, že se spokojí s mnohem menší kompenzací, než kterou sama dráha obci nabízela, se snažím přimět vedení obce, potažmo všechny obecní zastupitele, aby se věcí konečně zaobíraly s vážností a nasazením, které by odpovídalo důležitosti problému, jakým výstavba železničního koridoru je. Bohužel, valnou většinu zastupitelů obce tento problém dodnes evidentně nezajímá.
Na to seznámení se záměrem (tak to bylo občanům v pozvánce prezentováno, v reálu to ale bylo hlasování občanů o něčem, co viděli poprvé v životě a o čem valná většina tehdy hlasujících spoluobčanů dodnes netuší, co to je…), přišlo jenom pár zastupitelů.
Ještě menší aktivitu projevili naši zastupitelé při projednávání EIA k tomuto záměru.
Jakékoli dopady provozu železničního koridoru na životní prostředí obyvatel obce už vůbec nezajímají lidi, kteří toto mají v náplni práce, ale v obci nežijí. Ti mlčky tolerují již dnes překračované hygienické limity a spokojí se se sliby, že bude líp…
Je tedy zřejmé, že se ochrany svého životního prostoru musí chopit sami občané, nikdo jiný to za nás neudělá. Proto vznikl tento web jako občanská platforma pro lidi, kterým není jedno, v jakém prostředí budou jejich rodiny v mnoha příštích desetiletích žít.
15. června 2020 díky výluce po železniční havárii na trati u Českého brodu projelo za hodinu po železnici v naší obci 14 rychlíkových souprav, několik osobních souprav, jeden nákladní expres, jeden nákladní vlak a 2 lokomotivy.
Co do četnosti průjezdů vlaků to byla malá ukázka toho, co nás čeká po dokončení železničního koridoru.
Co do intenzity hluku a vibrací je to ale jenom slabý odvar toho, co tu za pár let budeme mít, protože podstata nárůstu počtu vlaků nebude v dopravě osobní, ale zejména v nákladní, přesněji v nákladních expresech a ty budou navíc ještě mnohem delší, než ty, které tu jezdí dnes a jsou díky koronavirové recesi ekonomiky poloprázdné …
Ti spoluobčané, kteří žijí v sousedství železnice, vědí, že při průjezdu vlaku nemohou ve venkovním prostoru pro hluk komunikovat, drnčí jim skla v oknech a mnohé domy se i citelně třesou. Otevření okna znamená pronikání hluku do obytných místností mnoho desítek metů daleko od kolejí. Ve dne i v noci.
Již dnes je prokázáno (viz 08c_0_HS_Lysa_Nymburk-doplneni-Kostomlaty, strana 18 ), že v naší obci hladina hluku generovaného dopravou hygienické limity nejednou překračuje.
Stejně tak je mnoha lékařskými studiemi i praktickými projevy nezpochybnitelně prokázáno, že pobyt v prostředí zasaženém hlukem, je pro člověka nejenom značně nepříjemný, ale i evidentně škodlivý.
K tomu do budoucna nepochybně dál poroste intenzita silniční dopravy a skokově pak i intenzita dopravy železniční. Skokově proto, že projekt rekonstrukce železnice počítá jak se zvýšením maximální rychlosti vlaků na 160 km za hodinu, tak i se značným nárůstem počtu zejména nákladních vlaků, s prodloužením jejich délky a množstvím přepraveného nákladu.
Při vší úctě k technickému pokroku v konstrukci vozidel i ve výstavbě silnic a železnic nelze věřit značně vágním tvrzením zástupců železnice, že realizací tohoto záměru dojde ke snížení dnešní hlukové zátěže díky novým technologiím, které budou použity při výstavbě a uplatněny v konstrukci kolejových vozidel, takže při výstavbě železničního koridoru protínajícího naši obec není uvažováno o výstavbě protihlukových stěn. Nedůvěryhodné je to už jenom proto, že na dotaz, v čem že tyto nové technologie spočívají, byly vyjmenovány prvky, které jsou již dnes na tomto úseku trati použity. A nejenom, že nedošlo ke snížení hladiny hluku, ale od dokončení nedávné rekonstrukce zdejší trati se značně zvýšily vibrace okenních tabulek při průjezdech vlaků. Stejně tak představa, že vozový park zejména nákladních vlaků dozná rychlé obnovy, je evidentně iluzorní. A sebetišší brzdy vagonů nemají stejně vůbec žádný vliv na největší zdroj hluku: přejezd ocelových soukolí přes výhybky… K tomu všemu je třeba vzít na vědomí i vliv opotřebení všech těchto prvků a kvalitu údržby železnice vůbec…
V neposlední řadě tu je víc jak stoletá zkušenost s přístupem vedení železnice k okolí včetně obyvatel: Mohutný státní moloch se dodnes často chová jako stát ve státě. Stačí si připomenout, že provozuje na mnoha místech v republice nezkolaudované tratě a to desetiletí po skončení rekonstrukcí. Za mnohé viz železnice v centru Prahy, která byla projektovaná pro osobní dopravu a kde zejména nákladní vlaky hlukem v noci těžce obtěžují stovky obyvatel.. A není moci, která by to změnila.
V těchto souvislostech viděné naprosto nekonkrétní přísliby kohosi, že při výstavbě koridoru v naší obci budou někde v nespecifikovaném rozsahu a kvalitě vybudovány základy pro případné postavení protihlukových stěn, je zřejmé, že to jsou pouze nezávazná, nevymožitelná chlácholení na úrovni sdělení jedna paní povídala…
Na odpověď na otázku: Proč zatím při všech rekonstrukcích železnic (a nejedná se ani vždy o železniční koridor s rychlostí 160 km/hod a intenzita nákladní dopravy tam nedosahuje ani té dnešní u nás…) byly a jsou stavěny protihlukové stěny ? – na tuto odpověď čekám dodnes…