Z podkladů zadavatele k EIA:

V noční době dochází na přetěžovaných komunikacích III. třídy k překračování platných hygienických limitů již ve stávajícím stavu (ref. bod 1., 2., 5. a 6.). Pro rok 2000 nejsou dostupná data intenzit dopravy pro tyto komunikace, tudíž nelze dopočítat hlukovou situaci v roce 2000, potřebnou pro možnost přiznání staré hlukové zátěže. Po realizaci plánovaných přeložek těchto komunikací budou limity pro hluk z komunikací III. třídy překračovány i nadále.

Již  dnes v naší obci  překračuje hluk  generovaný silniční  dopravou  hygienické limity, proto je nezbytné překopy vozovek  opravit  tak,  aby  to  nebyl  další  zdroj značného hluku.

Hluk  silniční dopravy

Při loňské rekonstrukci  elektrické  sítě v obci došlo k mnoha překopům  místních komunikací. Bylo to  překvapivé, protože jsme před tím obdrželi  text stavebního  povolení, ve kterém  je uvedeno,  že přechody  silnice budou provedeny protlaky, tedy  bez narušení povrchu vozovky. Dalším  překvapením  byla četnost  těchto  přechodů: na 80 metrech silnice  jsou 4  a další následují  dál… Takto,  bez možnosti  se k tomu  vyjádřit, bylo  zaděláno  na budoucí  problémy.  A ty  přišly  už s provizorním  zakrytím překopů: Co přejezd vozidla, to rána. Nápravu  nepřinesl ani  definitivní  asfaltový povrch překopů. Ba naopak: díky   vybouleninám vytvořeným  napříč vozovky se hluk  ještě zvýšil a přidalo se při průjezdu  nákladních  aut  zemětřesení, které  zatřáslo s celým domem…

Stížnosti  postižených  obyvatel  byly  odsunuty  na jaro, do  té  doby  si  ty  boule  buď sednou  nebo  bude vozovka zbroušena. Z několika  měsíců  se stal  půlrok, nesedlo si  vůbec nic, až  pak nastalo  broušení vozovky. Místo  očekávané  strojní  brusky opět  nastoupila ruční  práce lidí, kteří  něco  takového  dělali  patrně poprvé v životě. Podle toho  vypadal výsledek: hluk  při  přejezdu  vozidel přes překopy  se nezměnil.  Kopáči tedy  nastoupili  znovu a znovu… Výsledkem  je  ožužlaný  asfalt  překopů, a došlo  ke snížení  jak hluku  tak vibrací. Ale k použitelnosti, (o dokonalosti  ani  neuvažuji) to  má  stále ještě hodně daleko: přejezd prázdného  nákladního auta přes překop = rána, přejezd osobního auta s kárkou = rána.  Nejvydatnější   jsou  časná  rána  a především  o  víkendech… Ale i během  dne  takový  přejezd náklaďáku dokáže nedomorodce  na  návštěvě   i pěkně  vyděsit. My  domorodci  si  zvykáme  na další  naprosto  zbytečný  kravál v našich domovech. Z jedné  strany  nás obšťastňuje nadlimitním  hlukem  železnice, tak  proč bychom  nemohli  mít  nový  zdroj  hluku přímo pod okny z ulice.

To  vše pouze a jenom  proto,  že  někdo  potřeboval ušetřit, aby  mohl  více vydělat, oni to  vesničani  skousnou…A ty, kdo o tom  rozhodují, to nepálí, tady  nežijí…

Na začátku  bylo vadné  stavební povolení (k čemu je úřad, který  takto může pracovat?!). Na základě tvrzení,  že  prý  z důvodu nemožnosti provést protlak při výskytu hustoty inženýrských sítí a nedostatečného prostoru došlo zcela utajeně k podstatné změně technologie přechodu  kabelů  přes vozovky. Kdo  z těch úředníků, kteří  se na tomto  podíleli se byl  podívat  na  místo  činu?  Překop vozovky, který  nás hlukem zejména  oblažuje,  se nachází  v místě, kde je na jedné  straně vozovky  nejméně 3.5 metru široký  zelený  pás a na druhé  straně volný  prostor ještě nejméně o  metr širší. V tom  zeleném  pásu  rostly  letité  lípy (jedna je tam  dodnes) tedy je tam minimálně 1.5 metru široký  pruh, kde žádné inženýrské  sítě být  nemohou. Rovněž  nic nebránilo  tomu stávající sítě, jejichž  majitelé  by  netušili, kde je  mají uloženy, případně je neuměli v terénu vytýčit (což  by bylo na pováženou, ty  sítě byly  vybudovány  nedávno…) v kritických místech jednoduše odkrýt. Byť  by  se při tom  zasáhlo  do  krajnic vozovky, žádný  hluk,  natož  otřesy  domů  by  tyto  zásahy  nevyvolávaly. Což potvrzují  existence takovýchto narušení okrajů vozovky, která   tam  již byla.

  • Dobrá vůle odpovědných, lepší příprava stavby
  • Zadání realizace pokládky  sítě nn  firmě, která  disponuje jak odborným  personálem, tak  potřebnou  technikou
  • Kompetentní stavební úřad
  • Kompetentní stavební  dozor obce

To  byly  podmínky, jejichž dodržení by přineslo to, že za stejné  peníze šlo udělat  mnohem  kvalitnější  dílo, které  by  nemělo spousty  následných  negativních  dopadů  na nikoho  a  na nic.  A je velmi pravděpodobné, že   by využití  technologie protlaků vyšlo levněji, než ty překopy, pouze by  to  bylo  náročnější na organizaci prací, než  poslat  do ulic partu  kopáčů bůh ví odkud…

Při  rekonstrukci  rozvodů  nn    má  obec  velmi omezené  možnosti ovlivnit, co  kdo  udělá. Nicméně jsem  přesvědčen, že  obec měla  a mohla ovlivnit tuto stavbu   mnohem  víc. To  by  ale zájmy  obce  nesměl hájit  někdo,  kdo  žije v domnění,  že pro  protlak  je potřeba jáma o rozměrech  2 x 3 metry. Takovou  jámu  jsme nepotřebovali ani  před 40 lety, když  tato  technologie  zde nastupovala,  ale  už  vůbec ne před  25 lety, kdy  jsme touto  technologií  provedli  několik  protlaků pod touto  silnicí  pár metrů  od toho dnešního překopu vozovky. A technika za to  čtvrt století  pochopitelně dál pokročila,  takže  i  ten  1,5 metr prostoru  na délku  a na lopatu  na šířku je  dnes víc než  dostatečný prostor  pro  stroj,  kterým  je možné  vozovku  „provrtat“ . Viz  například zde:

http://www.zemni-protlaky-grundomat.cz/zemni-protlaky-grundomat.htm

https://www.tracto-technik.com/Products/GRUNDOMAT-Soil-displacement-hammers/GRUNDOMAT-P

https://www.manek.cz/zemni-protlacovaci-rakety-protlaky-terma-max

Před 35 lety tehdejší vedení  obce  intenzivně pracovalo  na převzetí  v Německu používané praxe  – pokládky  více inženýrských  sítí  do jednoho  výkopu. Tehdy nově zvolené vedení  obce ale  nejenom  z tohoto  projektu uteklo…  Díky  tomu  máme  dnes po obci  roztahané  inženýrské  sítě tak,  že to  komplikuje dnešní  (rovněž  velmi  opožděnou…) rekonstrukci  sítě nn, ale je i problém  vysadit někde pár stromů…

Co už  se stalo,  stalo se, teď je třeba vzniklý problém  napravit. Další ruční ožužlávání  asfaltu evidentně  k odstranění  hluku nevede. Poučený laik  připomene již  dříve zmíněné řešení: podívejme se na opravy asfaltových  vozovek, které  jsme poprvé mohli  otestovat po pádu železné opony v roce 1989 na rakouské silnici   z Hatí do  Vídně: cca metr široké a několik metrů dlouhé  pruhy  asfaltu, jasně viditelné stopy po opravě vozovky. Viditelné,  ale při  jízdě auta  nepostřehnutelné a jejich  přejezd neslyšitelný… Tato  technologie již  dávno  dorazila i  do  Čech a byla použita   i v naší  obci na asfaltce podél hřbitova.

Jak bylo možné  zaslechnout  na jednání  ZO dne 5. 8. 2020: nezvykle četná  křížení  nově pokládaných  kabelů s vozovkami, prováděná  překopy,   jsou  běžná i  v dalších  částech  obce. 

V souvislosti  s informací,  že  již  dnes v naší obci  překračuje hluk  generovaný silniční  dopravou  hygienické limity, považuji  za nezbytné překopy vozovek  opravit  tak,  aby  to  nebyl  další  zcela zbytečný  zdroj značného hluku.   Bude to  něco stát,  ale to jednak  nemůže  být  argument proti eliminaci  nadlimitního hluku a jednak  s tím  ti, kdo  toto způsobili,  museli počítat  a nesou  za to  odpovědnost.