Nekontrolovaná moc má tendenci zvlčit

240930

Nekontrolovaná moc má tendenci zvlčit,

to jsem si nevymyslel, to je pravda odvěká, co lidstvo existuje. Proto vývoj společností k demokratickému právnímu státu vedl k vytvoření řady pojistek, které mají mocné, ke správě věcí veřejných zvolené dočasně pověřené jedince udržet v přijatelných, zákonných mezích. Náš problém je v tom, že zdaleka ještě nežijeme v demokratickém právním státě a některé pojistky pak nefungují, jak by měly.

Významné, obecně dobře fungující pojistky jsou konstruktivní opozice, nezávislá media, ale zejména o věci veřejné se aktivně zajímající občané. V naší obci to bohužel vypadá, že tyto kontrolní mechanismy chybí. Soudím například z toho, co se událo 14. srpna 2024 na jednání zastupitelstva obce (ZO), kde naši zastupitelé sice projevili značnou nelibost nad tím, co jsem napsal a bylo částečně otištěno v Kostomlatských novinách č. 4/24 o stavu demokratické správy věcí veřejných v naší obci, ale ještě na tomtéž jednání ZO se prokázalo, že situace v naší obci je ještě horší, než jsem si do té chvíle myslel. Ale to bych předbíhal…

V dubnu 2024 proběhlo veřejné projednání návrhu aktualizace územního plánu (ÚP) obce, kterého se zúčastnilo i několik spoluobčanů. Někteří až tam, někteří již několik dnů před tím, když se podívali na webu obce, co je předmětem projednávání, se dověděli hned několik překvapivých informací. Tím překvapením bylo zejména vypuštění z aktualizovaného územního plánu obce územní rezervy pro silniční obchvat obce, ale i podivné přesuny územní rezervy pro bytovou zástavbu nebo nesmyslně rozsáhlé plochy rezerv pro stavbu příjezdové silnice k nadjezdu před Rozkoší…

Na otázku Proč má být ta územní rezerva pro silniční obchvat zrušena? paní starostka sdělila: Jižní obchvat nelze realizovat, protože jeho trasa křižuje silnici, po které všichni chodí do jediné rekreační oblasti obce k Labi. Toto může vyslovit jedině někdo, kdo má občany Kostomlat za naprosté hlupáky. Ponechám bez komentáře okamžité reakce spoluobčanů tam přítomných na toto zdůvodnění:

• dovětek: kolem věčně páchnoucího prasečáku…
• to, že tam nechodí zdaleka všichni,
• cílem není ani tak rekreace spoluobčanů, ale často tam venčí spoluobčani své pejsky…

Ale tvrdit s vážnou tváří, že křížení dvou silnic je důvodem ke zrušení jedné z nich, je hodně nemoudré. Obchvaty obcí se staví jako poslední pozemní komunikace, a proto velmi často křižují komunikace historicky prapůvodní. Pochopitelně čím větší a starší obec je, tím víc těch stávajících komunikací je nezbytné obchvatem překřížit, viz Nymburk, Kolín, o Praze ani nemluvě. V našem případě jsou ty staré cesty tři. Jako každý jiný i tento obchvat by musel vyřešit nejenom napojení na stávající komunikaci, ale i křížení a často i napojení všech ostatních. U silnice k vepřínu konfigurace terénu nabízí řešení mimoúrovňové. Trasu obchvatu je možné ještě dál posunout na jih (což ostatně bude muset nastat i tak v místě, kde je navržená trasa vedena přímo přes zdymadla na potoce), lze vytvořit mezi ním a zástavbou oddělovací val… Trasu obchvatu též lze alespoň v jeho části zapustit pod úroveň terénu. A materiál odtěžený z toho zapuštění by bylo možné na místě využít k navršení oddělovacího valu. U trasy rezervované v platném ÚP obce toto vše udělat lze, v ulici 9. května nic jiného než dopraní provoz odvést jinam, udělat nelze.

Projednávání ÚP pak bylo přerušeno s tím, že projektant připomínky tam vznesené do ÚP zapracuje a pak proběhne nové veřejné projednání ÚP.

Ve svém úvodníku v KN 2/24 paní starostka ten neobhajitelný pseudoargument nahradila jiným. Napsala, že se na veřejném projednávání návrhu nového ÚP strhla největší diskuse zejména kvůli otázce umístění obchvatu v jižní části obce, který by měl být umístěn těsně kolem nově vybudovaných lokalit na Křenovce. Nahlédnutím do platného ÚP může každý snadno zjistit, že to těsné sousedství se rovná cca 50 m k hranici pozemků 11 parcel a ještě o dalších cca 20 m dál teprve stojí na nich domy. Porovnejte to s počty domů a bytů v bytových domech na starých lokalitách, které stojí ve vzdálenostech pouze několika metrů od vozovky v celé délce průtahu silnice č. II/331 obcí (jenom těchto domů je 57 a další desítky jich stojí ve vzdálenostech stále menších, než je vzdálenost domů v nově vybudovaných lokalitách na Křenovce od hranice územní rezervy pro obchvat obce. Ještě vyšší je poměr bytů staré lokality/nové lokality, protože u silnice č. II/331 stojí i bytové domy.

V novém pseudoargumentu ale paní starostka zapomněla říct to podstatné: ten Územní plán byl řádně schválen a je veřejně znám od roku 2002. Tehdy na nově vybudovaných lokalitách na Křenovce ještě rostly brambory. Budoucí zájemci o výstavbu v této lokalitě tedy o tomto záměru mohli, měli vědět před tím, než začali vůbec uvažovat o koupi tamní stavební parcely.

Kromě výše uvedeného faktu, že trasa silničního obchvatu byla dávno před prodejem stavebních parcel natož stavbou domů zveřejněna v řádně schváleném a platném územním plánu obce, je dobré si všimnout toho sdělení v KN 2/24 i z jiných pohledů. Z textu: největší diskuse se strhla zejména kvůli otázce umístění obchvatu v jižní části obce – se čtenář nedoví ani další důležité věci, že:

• ta diskuse spočívala v tom, že několik spoluobčanů nezávisle na sobě vyjádřilo svoje překvapení nad tím, že tato podstatná položka by měla z ÚP zmizet a požadovali jsme i nadále v ÚP obce územní rezervu pro silniční obchvat zachovat
• jsme se dozvěděli, že tuto rezervu navrhoval zachovat i zpracovatel nového ÚP, že ji odstranil až na požadavek vedení obce a že není problém ji tam znovu zapracovat
• jediný, kdo požadoval její odstranění z nového ÚP byla paní starosta s již výše uvedeným zdůvodněním
• těch podivností v novém návrhu ÚP bylo víc, například snaha zrušit v ÚP stávající plochy pro novou zástavbu na méně bonitní zemědělské půdě Na Skřemeni a nahradit je plochami v blízkosti trasy rezervované pro silniční obchvat, ke všemu na půdě nejvyšší bonity, na které se stavět ani nesmí…
• tu novou zástavbu Na Křenovce spustilo a realizovalo právě stávající vedení obce, které si doposud rezervní plochy pro obchvat nevšímalo a dnes najednou usiluje o zrušení obchvatu, a to bez náhrady…
• z toho veřejného projednávání jsme odešli s příslibem, že uvedené připomínky občanů budou do ÚP zapracovány a pak proběhne nové kolo jeho schvalování.
• na můj nedávný dotaz, co se ve věci ÚP děje, mi starostka sdělila, že nic, že to bude muset připomenout…

Čas běžel dál a 20. 6. byla v jídelně ZŠ veřejně prezentována modernizace železniční trati v úseku Lysá – Nymburk, včetně zrušení přejezdů. Tam jsme se jen tak mimochodem od paní starostky dověděli My jsme se dohodli, že silniční obchvat obce nebude.

Na 14. 8. bylo svoláno jednání zastupitelstva obce, příležitost zeptat se tam, Kdo jsou ti MY, kteří v tak důležité věci nepřipustili žádnou veřejnou debatu, nepředložili žádný smysluplný argument, kterým by požadavek zrušení silničního obchvatu zdůvodnili, sami nenavrhli jiné realizovatelné řešení tohoto problému a proti zájmu většiny obyvatel obce ve vší tichosti dělají vše pro to, aby silniční obchvat obce nebyl?

Na programu tohoto jednání ZO byly inzerovány kromě obligatorních bodů pouze 2 nesložité položky:

• Přijetí dotace na vodovod
• Výsledky zadávacího řízení… (oprava kostela)

Tomu odpovídalo i svolání ZO do zasedačky na OÚ i minimální přítomnost veřejnosti.

První dva body, úřednická rutina, byly schváleny co by dup, ale pak následoval – alespoň pro mě – šok:

paní starostka otevřela v diskusi téma, které

• nebylo na programu tohoto jednání ZO předem nikde inzerováno,
• nezmínila ho ani v úvodu jednání ZO, natož, že by dala o jeho mimořádném zařazení do programu jednání hlasovat,
• přitom to téma není nijak urgentní, jeho odložením na příští jednání ZO by obci nic nehrozilo…

Viz zvukový záznam jednání ZO dne 14. srpna 2024 na webu obce (čas 09:25). Následně jsme se dověděli, že starostku hrozně naštvalo, že si projektant železničního koridoru dovolil provést (z mého pohledu kosmetickou) úpravu svého návrhu, která spočívá v tom, že o několik desítek metrů posunul směrem k západu jím navrhovaný nadjezd na konci Kostomlat, aniž ji o tom předem informoval… Prý to zdůvodnil tím, že to je na 100 let a starostka nemůže vědět, kdo přijde po ní a že se to zastavitelné území může posunout (viz zvukový záznam na čas 12:35). Tento pohled s velmi dlouhou časovou perspektivou na rekonstrukci železnice se roky snažím prosadit i já. Pak předložila zastupitelům jeden obrázek, na kterém je ta změna zakreslena. Nad ním pak ZO docela dlouho zkoumali, proč asi k té změně došlo a co by se jí dalo vytknout… Dospěli k závěru, že nechápou, proč byl nadjezd posunut a převzali názor starostky, že na nové pozici prý není dostatečný rozhled v místě jeho napojení na silnici od Lysé. Tito v dané problematice naprostí laici pak ještě řešili, zda-li požadovat nájezd na podpěrách celý, či jenom z části, opět padl i návrh na osázení rampy nadjezdu stromy… Uslyšeli jsme i návrh vedení obce nájezd tohoto nadjezdu stočit a napojit na stávající komunikaci (silnice č. III/2725) vedoucí k přejezdu, což nepochybně bude zajímat především obyvatele Cikánky a obyvatele žijící v ulici 9. května od kalu až ke kostelu a nejenom je… Poslechnout si celou tuto pasáž jednání ZO je velmi poučné, zaznělo tam například:

• Jeden zastupitel projevil jasně svůj vztah k lidem, které zastupuje, když se rozhorlil, co si to ty dvě majitelky tam ležících pozemků dovolily požadovat změnu projektu nadjezdu, tedy ta změna projektu byla provedena na návrh někoho, kdo s tím nemá co společnýho. Takto uvažují někteří naši ZO, kde zůstaly zájmy občanů, prospěch obce, ke kterému se svým slibem zavázali?
• Paní starostce je jedno, jaký nadjezd tam bude postaven, nemá jasno, co vlastně chceme po investorovi požadovat, nemá připravený jasný a zdůvodněný návrh pro ZO, nakonec se rozhodne pro zlatou střední cestu: nájezd na nadjezd bude půl na půl, z poloviny násep a druhá polovina na podpěrách… A tento od boku střelený požadavek byl ještě označen pro obec za nepřekročitelný…
• Pak si jeden zastupitel uvědomil, že nadjezd na podpěrách by mohl promrzat a vznikat na něm náledí a on by se nemusel přes něj ráno dostat do práce. To jiný ZO odbyl hláškou o třískách, které lítají, když se kácí les a ten první to ještě vylepšil názorem: ale ty třísky lítají mě do oka… Vida, i ZO se probudí, až když si uvědomí, že je ohrožen jeho zájem…
• Již zmíněný návrh otočit sjezd na stávající silnici do Rozkoše nikdo blíž nespecifikoval, jenom kdosi poznamenal, že se tím ušetří stavba silnice (netuším které). Pokud by se měl točit cca 10 m vysoký nájezd o 180°, vyžadovalo by to hodně prostoru, odhaduji, že jenom vozovka by potřebovala průměr 80 m. Pokud ji stočíte směrem k Rozkoši, nejvyšší část té rampy dál zůstane před přilehlou zástavbou. Pokud ji stočíte směrem k zástavbě Kostomlat, veškerý silniční provoz přivedete ještě blíž k těm domům… V obou variantách plocha otočeného nájezdu zabere stejnou plochu pole, délka nájezdu zůstane také stejná, jaká silnice, či cokoli jiného se tím ušetří, nevím… Co ale vím, je to, že zpět na ulici 9. května přivedená vozidla z Lán by musela projet směrem na Lysou plánovanou jednosměrkou – ulicí Ke Křížku a směrem na Lány by musela projet ulicí 9. května už od kostela. Nebo by musel být tento veškerý provoz od/do Lán veden tou úzkou ulicí Ke Křížku. Obyvatelé z jednosměrky Ke Křížku by cestu do Rozkoše nebo Lán absolvovali kolem kostela…

Vedení obce dokázalo vznést na Správu železnic (SŽ) pouze požadavky jako

• přemístit příchod k bizarní lávkové prolézačce určené pro chodce a cyklisty jdoucí z Rozkoše do Kostomlat vedené mostkem mlýnského náhonu na jeho druhý břeh
• dimenzovat podchod pro chodce a cyklisty v ulici Hronětická tak, aby jím projel obecní traktůrek
• otočit sjezd z nadjezdu do ulice 9. května
• svah nájezdu osadit keři a stromy, aby se zlepšil pohled na nadjezd a ztlumil hluk vozidel po něm jedoucích (kdo toto navrhuje vůbec netuší, že ani les hluk neutlumí a jsem zvědav, kdo a jak bude ty stromy na zhutněných a vyztužených svazích denně zalévat, aby neuschly… Ale bylo by to jinde neviděné unikum…
• a ten zásadní neopominutelný požadavek vedení obce postavit nájezd půl na půl násep ku podpěrám

Tyto požadavky vedení naší obce, celá ta debata ZO jasně sděluje profesionálům, investorům jako je Správa železnic, že si mohou v naší obci dělat co chtějí. V jiných obcích vědí, že chtějí-li být rovnocennými partnery Správě železnic, že potřebují mít poradní tým složený z odborníků nezávislých jak na SŽ, tak na Správě a údržbě silnic (SÚS), nechávají si vypracovat revizní zprávy k předkládaným návrhům investora, požadují vypracovat alternativní řešení, viz například desetiletí činnosti zastupitelů a jejich Komise pro rekonstrukci železnice v Černošicích nebo nově v Poděbradech…

Roky navrhuji vedení naší obce, aby si i naši zastupitelé ustanovili takový poradní orgán, roky to vedení naší obce ignoruje či otevřeně odmítá, moje návrhy jsou dokonce překrucovány až takovými demagogiemi, které v poslední době šíří zastupitel Křeček. Ten mě již dříve opakovaně vyzýval, abych do mnou navrhovaného poradního orgánu obce, který by našim laikům v ZO připravoval podklady a návrhy, sehnal lidi, což jsem odmítl, nejenom proto, že toto mi nepřísluší. Nyní mě tentýž zastupitel nařkl, že tím, že já vedení obce navrhuji, aby si oni ustanovili poradní orgán, (tedy oni si vybrali jeho členy, oni mu zadávali úkoly, oni jej řídili…), tím prý chci vytvořit nátlakovou skupinu, která by chtěla ovládat vedení obce – viz například jeho projevy na zvukovém záznamu toho jednání ZO, čas 1 hod : 00:00.

A šok na tom jednání ZO 14.8. pokračoval, když starostka vše uzavřela slovy k ZO: tak souhlasíte s tím, abych projektantovi v tomto duchu napsala. Tak jo. A šlo se dál. Žádná přesná formulace, chcete-li usnesení ZO, co má být projektantovi sděleno, žádné hlasování o takovém návrhu.

Já jsem se té debaty nad tím obrázkem nezúčastnil, nejenom proto, že jej přítomným nečlenům ZO neukázali. Po uzavření tohoto bodu jsem požádal o možnost se na ten obrázek také podívat a na můj dotaz, mohl-li bych jej časem získat, mi jej starostka dala hned. Tady je: