Paní starostko, páni zastupitelé, 250115
úvodem několik snadno ověřitelných tvrzení:
- Na základě sdělení paní starostky 20. 6. 2024 v jídelně ZŠ při veřejné prezentaci modernizace železniční trati v úseku Lysá – Nymburk, jsme se od paní starostky dověděli My jsme se dohodli, že silniční obchvat obce nebude.
- Na jednání ZO dne 14. 8. 2024 na můj dotaz Kdo jsou ti My, kdo se dohodli, že ten silniční obchvat nebude? paní starostka odpověděla verbálně i nezpochybnitelným gestem rukou že se tak dohodli zastupitelé obce.
- Na tomtéž jednání ZO dne 14. 8. 2024 také jasně a zřetelně zaznělo, že se o tom dohodli a odhlasovali to zastupitelé na jejich neveřejném jednání.
- Existuje Zákon o obcích č. 128/2000 Sb., kde je i v 93 odst. 3 uvedeno, že Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.
- Ve stejném zákoně je v § 16 ustanovení upravující některá práva občana obce, zejména právo vyjadřovat na zasedání svá stanoviska k projednávaným věcem (§ 16 odst. 2 písm. c/ a d/)
- Protože již v minulosti mnozí zastupitelé obcí tento podstatný prvek demokratické správy věcí veřejných nedodržovali, bylo renomovanými odborníky vypracováno a zveřejněno množství fundovaných a řádně zdůvodněných výkladů textu tohoto zákona včetně citací pravomocných soudních rozhodnutí.
Je naprosto jedno, jak nějakou neveřejnou sešlost členů ZO kdo nazve, podstatné je, co se na ní odehrává. Pokud by tam proběhlo něco jako školení (třeba u nás by bylo žádoucí seznamování členů ZO, laiků v daném oboru, s možnostmi mimoúrovňového křížení pozemních komunikací), pak by to bylo naprosto v souladu nejenom se zákonem, ale i ku prospěchu obce. Je otázka, proč by i toto ale nemohlo být přístupné i veřejnosti…
Pokud se ale naši zastupitelé obce neveřejně dohodli, a nakonec i odhlasovali, že to či ono bude nebo nebude v územním plánu obce, pak je to flagrantní porušení platného zákona už samo o sobě, bez ohledu na to, zdali o tom (ne)pořídili záznam, či jak se jim povedlo dostavit se ve stejnou dobu na stejné místo. Jako velmi znepokojující je navíc zjištění, že takto v rozporu se zákony naše obecní zastupitelstvo jednalo opakovaně, neveřejně projednalo mnoho dalších věcí. A nejenom že se nikdo z nich nikdy neobtěžoval alespoň následně o tom spoluobčany informovat, ale zastupitel pan Mgr. Ladislav Radil mě ještě poučuje, že když nenastalo svolání ZO ani nebyl žádný výstup v podobě usnesení, nejedná se tedy o jednání ZO. Tedy podle jeho sdělení se čirou náhodou někde sešli naši zastupitelé, co potom dělali neřekl, ale v podstatě tvrdí, že paní starostka i další zastupitelé si vymýšleli, když řekli, že na neveřejné sešlosti ZO bylo projednáno, hlasováno a tím rozhodnuto, co bude a nebude v příštím územním plánu obce.
Zastupitel pan Mgr. Křeček mi navíc opakovaně vkládá do úst něco, co jsem nikdy ani nenaznačil, natož že bych řekl (například, že prý chci ovládat ZO, zavádět cenzuru…) a snaží se mě trapně zastrašovat vyhrožováním soudním postihem pro pomluvu… Někteří další ZO si upravují výklad toho, co může ZO dělat na neveřejné sešlosti do podob až neuvěřitelných: Prý musí být naplněny všechny podmínky současně, tedy neveřejná sešlost by musela být oficiálně svolaná, muselo by se na ní hlasovat a být z toho pořízen zápis. A pokud jedno z těchto kritérií nenastalo, jedná se prý o naprosto legální činnost ZO.
Několik zastupitelů obce opakovaně tvrdilo, že tzv. pracovní schůzky ZO jsou legální, že existuje stanovisko sekce ministerstva vnitra s odvoláním na soudní verdikty, které legálnost pracovních schůzek potvrzují. Pak mi pan zastupitel Mgr. Radil doporučil, abych se s těmito materiály seznámil a přestal psát hámotiny. Možnost konání tzv. pracovních porad ZO jsem já ale nikdy nezpochybňoval. Je zřejmé, že kritikům mých sdělení uniká podstata a opět mi podsouvají něco, co jsem nenapsal ani neřekl. Nenapadl jsem konání pracovních porad či jakkoli jinak nazvané neveřejné sešlosti zastupitelstva, ale to, co na těch veřejnosti nepřístupných sešlostech v naší obci probíhalo, jak o tom informovali sami zastupitelé (viz například zvukový záznam 4. jednání ZO v roce 2024): projednávali jste na nich a hlasováním rozhodovali o mnoha věcech, dokonce i o tom, co bude a nebude v územním plánu obce.
Na rozdíl od vás, paní a páni zastupitelé, já jsem těmito výklady zákona kompetentních orgánů i soudů k legálnosti jednání ZO argumentoval již před moha lety a dvě statě z moha takovýchto textů jsem zveřejnil i zde na webu. Velice rád bych od vás obdržel alespoň odkazy na texty, o kterých mluvíte vy, kterými obhajujete, snažíte se legalizovat svoje protiprávní konání.
Před nedávnem jsem si uvědomil a následně mi to bylo z OÚ i písemně potvrzeno, že tak závažný zásah do života obce, jakým rekonstrukce železniční trati nezpochybnitelně bude (mimo jiné zrušení všech čtyř dnešních přejezdů) dodnes zastupitelé naší obce nikdy neprojednávali, natož že by k tomu přijali nějaké usnesení. Pak je otázka, kdo, s jakým mandátem a o čem v těchto velmi důležitých záležitostech za obec jednal? Vám je skutečně jedno, co nám tu někdo uprostřed katastru obce postaví a co nebude možné další století změnit?
Na závěr ještě poznamenám, že získáním mandátu člena ZO zvolením vůbec neznamená, že si zastupitel může dělat co chce (nebo nedělat nic…), ale naopak: složením slibu člena ZO
Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.
na sebe každý zastupitel dobrovolně bere i něco povinností a kus odpovědnosti a pochopitelně to i vyžaduje věnovat výkonu té funkce odpovídající čas.
V takové práci vám přeji úspěch,
Josef Touš
Několik příkladů, jak výše zmíněný text zákona o obcích vykládají fundovaní odborníci:
Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 1/2008
Konání pracovních porad členů zastupitelstva obce by však nemělo být zneužíváno k obcházení smyslu veřejnosti zasedání zastupitelstva obce, tedy k tomu, že bude rozprava členů zastupitelstva obce k jednotlivým bodům programu uskutečňována mimo řádné zasedání zastupitelstva obce (podstata veřejného zasedání zastupitelstva obce totiž nepochybně netkví pouze ve veřejném rozhodování o jednotlivých bodech, ale i v jejich veřejném projednávání). Pracovní porady by proto měly být využívány pouze v případě, je-li třeba se s určitými záležitostmi otázky předem neformálně seznámit, aby následně konané zasedání zastupitelstva obce mohlo řádně, v přiměřeném trvání a bez komplikací proběhnout (například je-li nezbytné některé otázky, které se mají následně stát předmětem obecnější diskuse a rozhodování na zasedání zastupitelstva obce, předem detailně prodiskutovat, typicky jde-li o technické podrobnosti některého z možných řešení). V opačném případě se totiž zastupitelstvo obce vystavuje riziku, že v jeho počínání bude spatřováno obcházení zásady veřejnosti jeho zasedání (i z tohoto důvodu je rovněž nanejvýš vhodné, aby před projednáváním bodu na zasedání zastupitelstva obce, který byl předtím „projednán“ na pracovní poradě, byla podána stručná informace shrnující výsledky tohoto předchozího „projednání“).
Kompletní text je dostupý na webu Ministerstva vnitra ČR
Nebo sdělení: JUDr. Adam Furek, odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR:
Zásada veřejnosti zasedání zastupitelstva obce – Praktické problémy
Z bezvýjimečného požadavku veřejnosti zasedání zastupitelstva obce přitom vycházejí i další ustanovení zákona o obcích, typicky ustanovení upravující některá práva občana obce, zejména právo vyjadřovat na zasedání svá stanoviska k projednávaným věcem (§ 16 odst. 2 písm. c/ a d/). Při hodnocení dodatečného zařazování bodů na program zasedání zastupitelstva obce po zveřejnění informace podle § 93 odst. 1 zákona o obcích lze podpůrně vycházet ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 30. září 2002, sp. zn. IV. ÚS 331/02 (publikovaného pod č. 113 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 27), který v podobném případě konstatoval, že doplnění nových bodů na program probíhajícího zasedání zastupitelstva obce postupem podle § 94 odst. 2 zákona o obcích (na základě návrhu subjektů uvedených v § 94 odst. 1 zákona o obcích) neznamená porušení § 93 odst. 1 zákona o obcích. Vzhledem k tomuto stanovisku bude možné i případné doplnění návrhu programu po jeho zveřejnění podle § 93 odst. 1 zákona o obcích, avšak před zahájením zasedání zastupitelstva obce, považovat v zásadě za přípustné (návrh programu by tedy byl zastupitelstvu obce ke schválení předkládán již v doplněné podobě). Této možnosti by však mělo být využíváno pouze výjimečně, je-li dodatečné zařazení bodů na program zasedání skutečně nezbytné a odůvodnitelné objektivními okolnostmi, např. je-li třeba o určité záležitosti rozhodnout co nejdříve, neboť prodlením by mohla obci vzniknout škoda.
Kompletní text je dostupný na webu Ministerstva vnitra ČR